Ondra s Jirkou přebírají školu.

Ahoj, tak jsme konecne dosáhli Kargyaku. Cesta probehla podle plánu, i když to vypadalo na nekolikadenní zdržení kvuli senžení v sedle Shingo La. Trochu nás potrápila výška, ale už je to v porádku. Po nákupní horecce v Manali, kdy jsme dokoupili zásoby na zimu, jsme vyrazili na cestu. Odjeli jsme v 11 hodin v noci, abychom vcas dojeli do Palama, kde na nás mel cekat pruvodce a 11 koní. 10. zárí jsme tedy vyrazili a dnes (13.9.) jsme odpoledne dorazili do školy. Ješte ve vesnici jsme se setkali s uciteli a školníkem Lopim, který nás vrele privítal. Ješte jsme se neohráli ani hodinu ve škole a už jsme meli návštevu z USA, Japonska a Rakouska. Možná už je informace o škole v turistických pruvodcích:) Zatím se tedy zabydlujeme a kontrolujeme poznámky a zjištujeme, jaká je realita. I když až do Shingo La snežilo a pršelo, v Zanskaru se udelalo hezky a tak jsme si, i pres bolest hlavy u Jirky, mohli vychutnat cestu údolím do Kargyaku. Trochu nás zdržel místní velikán Gomporanchen, na který jsme se nemohli vynadívat, ale i ostatní kopce stojí za to.Ted ješte doufáme, že se nám tento mail podarí odeslat, jelikož je to poprvé, co se pokusíme domluvit se satelitním telefonem a pripojením na internet. Zdarvíme domu, Jirka a Ondra

Zpět k článkům.