Budou mi chybět! Nikol

Tak... a je to... je to za námi. Uteklo to jako voda, a to asi díky tomu, že jsme se zde opravdu nenudili. Kromě výuky jsme se snažili trošku vylepšit sluníčkovou školu, její okolí a také pěkný skládek se nám povedl. Mám obrovskou radost hlavně z předškolních dětí a prvňáčků, kteří během našeho pobytu udělali náramný, krásně viditelný a čitelný pokrok ve všech směrech. Samozřejmě také starší děti poskočily se svými vědomostmi a dovednostmi kupředu, ale u těch „prťat“ je to nejvíce znatelné. Byla to nesmírně zajímavá zkušenost s lidmi, kteří žijí v nepředstavitelně drsných podmínkách nádherného Himálaje, s lidmi, kteří v klidu zvládají strasti svého nelehkého života, s lidmi, pro něž má slib, dohoda či domluva bohužel váhu menší než muší křídlo, s lidmi, kteří se tak jako všichni rádi zasmějí a pobaví, s lidmi, kteří se jen výjimečně nechají vystresovat. Život se tady žije pomaleji...

Život se tady žije pomaleji a klidnÄ›ji, nikdo nespÄ›chá, nechvátá, spousta domácností nevlastní hodiny a tak jsou obrysy dne stanoveny východem a západem slunce. DÄ›ti jsou zde naprosto úžasné, jsou zatím nezkažené hrami na PC, koukáním na TV, brouzdáním po Internetu a dalšími vymoženostmi naší „civilizované“ společnosti.  VÅ¡echny dÄ›ti, bez rozdílu vÄ›ku, mají rády knížky, rády zpívají, tančí, kreslí, malují, staví, prostÄ› tvoří a vymýšlí si vlastní vtipné, nÄ›kdy také zejména vypečené, hry. DÄ›ti jsou zde vděčné za pozornost a péči, kterou jim človÄ›k vÄ›nuje a jsou více bezelstné než dÄ›ti v EvropÄ›. SamozÅ™ejmÄ›, že umí zlobit jako sto čertů, ale pÅ™esto jsou usmÄ›rnitelné a je s nimi opravdu legrace. Budou mi chybÄ›t. Budou mi chybÄ›t hlavnÄ› jejich úsmÄ›vy, se kterými ráno pÅ™ijdou klidnÄ› i o hodinu dříve do Å¡koly, aby si mohli neruÅ¡enÄ› a dostatečnÄ› dlouho listovat v knížkách a často pak zabÅ™ednout do vášnivých hovorů nad nejednoznačnÄ› identifikovatelnými obrázky. Budou mi chybÄ›t jejich denní lotroviny a lumpárny, zvonivý smích Rinchena, zvídavé dotazy Desala, roztomilý úsmÄ›v Dawotha, Å¡ibalské pohledy Bhutik, mrkání malého Joldenka. VÅ¡ichni mi budou mi chybÄ›t. Moc jim vÅ¡em pÅ™eji, aby zůstali veselí, Å¡Å¥astní, zdraví, spokojení a získali vzdÄ›lání, které jim umožní dÄ›lat to, co je bude skutečnÄ› bavit. Nikol


Zpět k článkům.