Jarnà report
Tak ho tu máme. Ano, jaro. No, i když možná spÃÅ¡ konec zimy, ale u nás v koridoru za oknem už je jaro, protože nám tu rašà prvnà zelenina. DÄ›ti majà za sebou dalšà test, který dopadl (až na jednotlivé výjimky) velmi dobÅ™e. ProbÄ›hl 15. zářà 2011 a zahrnoval vÅ¡echny vyuÄované pÅ™edmÄ›ty.
Ale zpÄ›t ke klimatickým posunům. Od chvÃle, kdy jsme se pÅ™ed týdnem vrátili z Puktálského festivalu, taje snÃh pÅ™ed oÄima. Dle slov mÃstnÃch by se již pÅ™ÃÅ¡tà mÄ›sÃc mÄ›lo pracovat na polÃch.
Výlet do Puktálu byl poslednÃm pozdravem zimy a rozlouÄenÃm s ÄŒadarem. Vyrazili jsme v úterý 1. bÅ™ezna a Å¡li jsme spoleÄnÄ› s mÃstnÃmi vyšňoÅ™enými dÄ›vÄaty. Na cestu (...)
(...) Na cestu tam nám vyÅ¡lo hezké poÄasà a
i led byl dobrý, takže jsme druhý den dorazili do kláštera Puktál. Neuvěřitelná
stavba nalepená na skále pÅ™ipomÃná vlaÅ¡tovÄà hnÃzdo. Evropan, zvyklý na bytelné
betonové konstrukce, dost Äasto nechápavÄ› kroutà hlavou,jak tenhle velký
komplex držà na mÃstÄ›. MÃstnà mniÅ¡i byli milà chlapÃci. SkvÄ›le se
o nás starali. PÅ™Ãtomnost dvou Evropanů uprostÅ™ed zimy v tomto nedostupném
mÃstÄ› asi nenà moc obvyklá. VÄ›tÅ¡inu dne se Äást mnichů modlila na nádvořà bez
ohledu na poÄasÃ. Dalšà hráli o pár pater výš na hudebnà nástroje. Zbytek se
staral o kuchyni, nosil vodu a vyÅ™izoval dalšà nezbytnosti. Byli jsme pozvánÃ
na nádvoÅ™Ã,aÅ¥ se s modlÃcÃmi se mnichy najÃme. JÃdlo bylo skvÄ›lé, ale po slabé
hodince jsme se se zmrzlýma a odkrvenýma nohama, které jsme jen stěžà rozmotali
z tureckého sedu, museli omluvit. Moje podezřenà se splnilo. Jednou z
důležitých funkcà celého festivalu bylo setkánà dÃvek s mladÃky z jiných
vesnic. VÄ›tÅ¡inu Äasu chodily holky kolem Äortenu a modlily se. Kluci je z
povzdálà sledovali. Nakonec jsme se dozvěděli, že jednu noc došlo i k únosu
jedné dÃvky, kterou si únosce následujÃcà den vzal. Prý je to v Zanskaru běžný
způsob námluv. Samotný program spoÄÃval ve dvou
rituálech, kdy prvnà den mniÅ¡i žehnali zvÃÅ™atům, která vesniÄané pÅ™ivedli do
kláštera. PÅ™i druhém vyhodili z kláštera figurÃnu démona, kterému Å™Ãkali Thorma
a kterého s neuvěřitelnou peÄlivostà vyrábÄ›li celý den z tsampy (mouky z
praženého jeÄmene - instantnà zázrak, který je základem zdejšà kuchynÄ›). Cesta zpÄ›t byla také poslednÃm rozlouÄenÃm
s opravdovou zanskarskou zimou. Vydali jsme se na ni nakonec sami, protože
vesniÄané mÄ›li v plánu Å™adu zastávek u známých a pÅ™Ãbuzných po cestÄ›. ChtÄ›li
jsme prvnà den dojÃt co nejdále, ale naÅ¡i vůli zlomil silný vÃtr se snÄ›hem,
který nás donutil zastavit ve vesnici Kuru. Potkali jsme zde také muže z Kargyaku.
VyužÃvali poslednà led k dopravÄ› dÅ™eva do vesnice. Druhý den probÄ›hl o nÄ›co
lépe. Ale i tak cestu znepÅ™Ãjemňoval silný vÃtr a hluboký snÃh. Kargyak nám ale
pÅ™ichystal krásné pÅ™ivÃtánÃ. DÄ›ti, které nám vybÄ›hli naproti, nás zavedli pÅ™Ãmo
do jednoho domu, kde probÃhala pudža, buddhistická slavnost, pÅ™i které se hodnÄ›
modlà a dobÅ™e jÃ. Z niÄeho nic jsme se tak ocitli ve vyhřáté mÃstnosti s Äajem
v jedné ruce a Äapatà v druhé. Najednou jsme cÃtili, že jsme "doma".