Å kola pro Kargyak: StavÃme sklenÃk
V himalájské vesniÄce Kargyak (4200 m n.m.) zaÄala pokusná stavba sklenÃku. Má otestovat konstrukci, kterou pak ÄeÅ¡tà dobrovolnÃci použijà pÅ™i stavbÄ› Å¡koly. SluneÄnà škola vytápÄ›ná solárnà energià dá Å¡anci mÃstnÃm dÄ›tem nauÄit se ÄÃst a psát.
PrůbÄ›h pracà popisuje autor projektu Å¡koly Honza Tilinger z ÄŒVUT. Spustili jsme stavbu sklenÃku, která je jednak pokusnou konstrukcà a jednak testem vesniÄanů, jak moc jsou ochotni pÅ™iložit zdarma ruku k dÃlu pÅ™i budovánà jejich vlastnÃho blahobytu. Kupodivu hodnÄ›. NapÅ™ed se samozÅ™ejmÄ› vedla dlouhá diskuse, následovalo pità jejich pálenky Ähangu, pak dalšà diskuse. TeÄ jich každý den nastoupà šest na práce na sklenÃku, aÄkoli má každý jeÅ¡tÄ› hromadu sezónnà práce na vlastnÃm hospodářstvÃ. Kdo bude pracovat na sklenÃku, urÄà los. Hážou si kostkami užmoulanými z campy (hrubá mouka s vodou). Vybráni jsou ti, komu padne nejnižšà ÄÃslo - do práce nastoupà s úsmÄ›vem a bez nadávánÃ. Láma, který do své rodné vesniÄky pÅ™ijel z karnátackého kláštera, dÅ™e ze vÅ¡ech nejvÃc, aÄkoli vůbec nemusÃ. StejnÄ› jako nejstaršà muž obce, 84 letý staÅ™Ãk, maká jako tygr. TÅ™età den kopánà základů se Å¡estiÄlenná skupinka žen prokopala k obÅ™Ãmu kameni, který byl podle mého na odstÅ™el dynamitem nebo na stádo jaků. Ale seÅ¡li se u nÄ›j vÅ¡ichni mužové z vesnice, chvÃli ho různÄ› podkopávali a pak se jich Äást v sedÄ› zapÅ™ela tÄ›snÄ› jeden vedle druhého. Ti zbylà si prostrÄili nohy mezi sedÃcÃmi a pevnÄ› se ve stoje zapÅ™eli o svah a postupnÄ› malinko nadzvedávali kámen, zatÃmco ženy pod nÄ›j vkládaly kamenné klÃny. Takhle ho jak na VelikonoÄnÃch ostrovech postupnÄ› poÅ¡upkali o 4 metry!
Jinak je s mÃstnÃmi obÄas těžké poÅ™ÃzenÃ. Už asi pÅ™ed dvÄ›ma lety dostala vesnice od vlády hadici na rozvod vody po domech, ale nikdo nevÄ›dÄ›l, co s nÃ. Tak si ji rozebrali a pÅ™i naÅ¡em pÅ™Ãjezdu z nich každý mÄ›l na stÅ™eÅ¡e mezi slámou, yakzi (vrbové vÄ›tviÄky) a jaÄÃm trusem kus hadice. Museli jsme od nich sami jednotlivé kusy posbÃrat, pospojovat a zavést do potoka. Na slunÃÄku se hadice bÄ›hem dopoledne vyhÅ™eje a kolem druhé, kdy paprsky pÄ›knÄ› pálÃ, se dá docela pÅ™ÃjemnÄ› sprchovat. Plánovaná testovacà impregnace topolového dÅ™eva jaÄà krvà se bohužel nekonala, neboÅ¥ jak pÅ™ijde v pÅ™epoÄtu na zhruba 6000 KÄ. Vzali jsme za vdÄ›k ovcÃ, která je desetkrát levnÄ›jÅ¡Ã. VyzkouÅ¡eli jsme jejà podzimnà krev, jež je tak hustá, že se za 20 vteÅ™in na vzduchu promÄ›nà v rosol. PÅ™esto jsme topolový trám úspěšnÄ› natÅ™eli tÅ™emi vrstvami krve a vypadá to zatÃm úplnÄ› ideálnÄ›. Gulášek z ovÄÃho masÃÄka byl taky dokonalý hlavnÄ› po dnech strávených s vesniÄany, kdy jÃme jen campu a slaný Äaj!