Pozdrav z Kargyaku
NaÅ¡e cesta do Kargyaku pokraÄovala podle plánu a my jsme byli už nedoÄkavÃ, kdy už budeme na mÃstÄ›. Jindra, nový Älen naÅ¡eho pÅ™edvoje, byl tuze rád, že nás pÅ™es zdrženà v Kargilu dostihl. Cesta byla jeÅ¡tÄ› dlouhá a pro jednotlivce by byla jeÅ¡tÄ› delÅ¡Ã. Byli jsme tedy rádi, že se nemusÃme strachovat, kde za námi uvÃzl a kdy dorazÃ.
Z Raru jsme vyrazili až pÅ™ed polednem. NaÅ¡i koňáci byli trochu naÅ¡tvaný, že na nás museli pár dnů Äekat a možná z trucu nás zaÄali trochu zdržovat. Talu, které dovezl do Raru náklaÄák, nám uschovala pod stÅ™echou mÃstnà škola do doby, kdy pro nÄ› dorazà karavana yaků nebo konÃ.
CestiÄka výš do hor byla dlouhá, praÅ¡ná a kroky vzhůru byly těžké a pomalé a když se naopak zlomila a směřovala dolů, ÄlovÄ›k si musel nejvÃce dát pozor pod nohy, aby si nechtÄ›nÄ› nezalétl o dvÄ›stÄ› metrů nÞe. Pěšinka vyÅ¡lapaná generacemi horalů s koňskými pomocnÃky se toÄila Å™ÃÄnÃm úboÄÃm Å™eky Tsarap. Vedla nahoru pÅ™es hÅ™ebÃnky do dalÅ¡Ãch zákrut erodovaných svahů s výhledem na zelenajÃcà prolákliny mezi masivnÃmi Å¡tÃty hor, které poskytujà prostor malebným vesniÄkám. KonÄ› Å¡li pomalu a bez prodlev, jako by vÄ›dÄ›li, že zbyteÄné zastavovánà je stojà vÃce energie a že nakonec stejnÄ› dorazà na mÃsto odpoÄinku se šťavnatou traviÄkou. Nakonec jsme tam doÅ¡li i my. Na mÃsto, kde jsme se rozhodli pÅ™enocovat - v maliÄké vesniÄce Tze-thang na skalnÃm ostrohu. Dalo by se Å™Ãct, že nás k zastávce pÅ™imÄ›li koňáci. Dál by už bylo problémem najÃt mÃsto pro pastvu.
Druhý den našà cesty jsme vstali brzo, abychom zvládli dorazit do Kargyaku jeÅ¡tÄ› týž den, ale opÄ›t kvůli konÃm jsme vyrazili se zpoždÄ›nÃm. KonÄ› byly vyhnanà na pastvu výš do hor a trvalo jim delšà dobu se vrátit. Na to jeÅ¡tÄ› následovala dlouhá procedura s nakládánÃm.
Cestou jsme vidÄ›li mnoho mÃst, které by stály za zastavenà a rozjÃmánÃ, ale do vesnice na konci svÄ›ta to bylo pořád hodnÄ› daleko a my jsme museli pokraÄovat. Cesta se skoro zdála nekoneÄná a slunÃÄko se zaÄalo tlaÄit na vysoký horský obzor a každým krokem bylo temnÄ›ji a chladnÄ›ji. O prodlouženà našà cesty nakonec opÄ›t rozhodli koňáci, které jsme dostihli až po západu slunce v malém útoÄisti za vesnicà Thang-ze. PÅ™espali jsme pod miliardou hvÄ›zdiÄek, které na nás zářily jeÅ¡tÄ› vÃce než kdykoliv jinde, jako by si nás prohlÞely.
Ráno bylo krásné a po malé snÃdani jsme mohli zase vyrazit. Ne vÅ¡ichni konÄ› doÄkali dne. PÅ™es noc utekli do Kargyaku. Vydali jsme se tedy beze spÄ›chu dál za našà zmenÅ¡enou karavanou a po stopách jednoho cowboye, který běžel pro zbytek nezbedné karavany napÅ™ed tam a pak zpÄ›t pro náklad.
PÅ™ed polednem se nám otevÅ™ela dalšà zákruta údolà Lu-nag a pÅ™ed námi se v dáli tyÄila Gumbaranca, které v cestÄ› stály stúpy vesnice Kargyak. KoneÄnÄ› jsme byli na konci cesty a zároveň na prahu dalÅ¡Ãch těžkých úkolů, které na nás tady ÄekajÃ.
Celá vesnice nás pÅ™ivÃtala u nové stúpy na hranici vesnice. ProbÃhala zde oslava mÃstnÃho svátku matek spojených s oslavou kolaudace stúpy. Najednou jsme byli naprosto jinde. Roj usmÄ›vavých pidilidiÄek se veselil, lámové huhlali, ženy tancovaly, chlapÃci popÃjeli chang a koÅ™alku arak. VÅ¡ude se prášilo a menšà i vÄ›tšà dÄ›tiÄky po nás zvÄ›davÄ› pokukovaly a chichotaly se. PÅ™ivÃtal nás i Petr, který dopravil solárnà panely a baterii pÅ™es sedlo Shingo-la. Byl sice trochu jeÅ¡tÄ› bledý z nároÄné cesty, ale šťastný, že nás vidÃ.
Petr nás po pár dnech v Kargyaku opustil. Projevila se u nÄ›j z Äásti horská nemoc kombinovaná se stÅ™evnÃmi problémy. Sám Äasem pÅ™es naÅ¡e opatrovánà shledal, že se jeho stav tady nelepÅ¡Ã, a vydal se na dlouhou cestu do nižšÃch poloh. Dostali jsme od nÄ›j zprávy z kláštera Fuktal, který cestou navÅ¡tÃvil, a dále pak také z Raru, kde ho opustil průvodce (náš domácà Dorche) a posadil ho na Tata Sumo mÃÅ™Ãcà do Padumu.
Dny v Kargyaku ubÃhajà jeden jak druhý. A nenà chvÃlemi možné zachytit vÅ¡echny události a nenà zatÃm jak stanovit dennà řád. Na poÅ™adu dne je vždy to nejpodstatnÄ›jÅ¡Ã, co se musà dát dohromady. Krom zaÄátku Å¡kolnÃho roku, který je zde pro vÄ›tÅ¡inu dÄ›tà prvnà v životÄ›, se zde snažÃme zavést ostrov technické civilizace. Je to nezbytné pro synchronizovánà celého projektu stavby Å¡koly, která pÅ™edstavuje živý organismus daleko od jeho rodiÅ¡tÄ› a s tÃm spojené jeho obtÞné fungovánÃ.
PrvnÃm úkolem v Kargyaku byla obnova spojenÃ, což znamenalo zapojenà malé solárnà elektrárny a nabytà bateriÃ. Stalo se to problémem na nÄ›kolik dnÃ, kdy nám nefungoval mÄ›niÄ napÄ›tÃ, ani pÅ™Ãmé napájenà satelitnÃho telefonu a notebooku. PÅ™estávali jsme věřit, zda se vůbec budeme moci kdy s vámi jeÅ¡tÄ› spojit. Nakonec se to, jak můžete ÄÃst, po úplném nabytà velké baterie podaÅ™ilo a můžeme s lehÄà hlavou pracovat na dalÅ¡Ãch problémech ve výšce 4200 m n.m. (...už je to spálené, takže nefunkÄnà - prý oboje, jak regulátor, tak mÄ›niÄ).
VesniÄané od zimy pracovali pilnÄ› na svahu pro základy Å¡koly a vytvoÅ™ili zde krásný proslunÄ›ný teras. Po důkladné prohlÃdce staveniÅ¡tÄ› jsme se z důvodu snÞenà objemu dalÅ¡Ãch zemnÃch pracà rozhodli pÅ™epracovat návrh Å¡koly a navrhnout ji do dvou pater se stejným poÄtem mÃstnosti. Nynà máme k dispozici na práci pÄ›t dÄ›lnÃků z Nepálu a obÄas nám pomůže za úplatu nÄ›kdo z vesnice. MÃstnà už stateÄnÄ› odpracovali nasmlouvaný dÃl práce na Å¡kole a nejsou moc ochotni pomáhat vÃce. Práce na poli pro nÄ› v létÄ› pÅ™edstavuje jedinou možnost, jak se zaopatÅ™it na dlouhou a krutou zimu.
Na cestÄ› vpÅ™ed jsme Äelili problému s mÃstnà vládnà organizacà ZEO, která by nám mohla pomoci, ale obecnÄ› nemá chuÅ¥ Å™eÅ¡it nÄ›co složitÄ›jÅ¡Ãho, než co je jejÃm zvykem. Krátce Å™eÄeno, nebyli nás ochotni podpoÅ™it a nabÃdli vesnici financovánà školy jen a pouze z betonu a plechu. Stavba z tohoto materiálu nemá v mÃstnÃch podmÃnkách dlouhou životnost. TÃmto návrhem nám naÅ¡i pozici ve vesnici velmi zkomplikovali a bylo na vesnické radÄ›, ke komu se pÅ™iklonÃ. Dalo by se Å™Ãct, že toto byl zlomový okamžik, který mohl znamenat konec celého projektu Surya v Kargyaku. NaÅ¡tÄ›stà se vesniÄani rozhodli pro nás.
Stavba Å¡koly tedy šťastnÄ› pokraÄuje, zemnà práce jsou z dvou tÅ™etin hotovy, testy jÃlu pro cihly a izolace jsou hotovy a s omezenou pracovnà silou nynà Äekáme na dalšà dÄ›lnÃky a na dobrovolnÃky. Z procházejÃcÃch se k nám pÅ™idal bludný francouz Dominik, který pÅ™inesl také zprávy od Petra. NabÃdl nám pomoc napůl s uÄenÃm a napůl se stavebnÃmi pracemi.