V Kargyaku se sešlo už 18 dobrovolníků

Gábina, Honza, Jára a Tenam svolali radu celého údolí Lungnak, kde se řešila registrace nového sdružení místních zástupců vesnic (United Villages of Lungnak). Díky této registraci se nám značně zjednoduší komunikace s místními úřady ohledně školy a následného provozu. Kromě toho bude sdružení fungovat pro otázky zaměstnanosti žen, nakládání s odpadem a ekologie obecně a dále kulturní záležitosti jako např. opravy starých klášterů a další akce k podpoře buddhistické kultury v údolí. Podařilo se nám sjednotit zástupce jednotlivých vesnic a s potřebnými dokumenty a podpisy odjel zástupce vesničanů Spalgi spolu s Tenamem a Gábinou do Padumu a Kargilu, kde místní úřady sídlí.

Na stavbě pokračují práce s kamenem, tři kameníci lámou balvany na kusy, které bude možno využít pro stavbu nosné venkovní stěny, další najmutí dělníci srovnávají svah tak, aby bylo možné za několik dní začít s výkopovými pracemi. Mezitím k nám do vsi míří skupina řemeslníků a dělníků z Manali, kteří se díky špatnému počasí o několik dní opozdili. S nimi budeme pokračovat nesrovnatelně rychleji.

V neděli 8. července nám počasí trošku pokazilo plány na volný den a výlet do okolí. Od pasu Shinku-La se přihnal silný vítr a spolu s ním i déšť, který pomalu přerostl v husté sněžení. Ve finále byla celá vesnice pokryta pěti čísly mokrého sněhu a Karolína mohla s dětmi stavět sněhuláka.

Místní pomáhají kromě poskytování zázemí a koní k dopravě materiálu a potravin také se sháněním netradičních stavebních materiálů jako je yakzee a sláma. Karel začal s výrobou hliněných cihel. Za asistence místních zkoumá, jaké složení jílu, vody a slámy bude ideální svými vlastnostmi pro stavbu vnitřních zdí.

Vesničané Norbu a Lobsang se aktivně účastní samotné stavby, pomáhají s cihlami i konstrukcí toalet u budoucí školy. Večer nám ještě donesli pochoutku - jogurt z Doksy, se kterým si bravurně poradil Jindra a upekl, nebo lépe řečeno uvařil výborný koláč.

Michal měl spoustu práce znovu vysvětlit místním ženám, jak nejlépe spravovat skleník, aby zelenina dobře rostla. Kromě toho dokončil sprchu přímo z ledovcové říčky, ze které díky sluníčku teče příjemně teplá voda. Je to vlastně vůbec první sprcha v této části údolí a i místní si ji velmi pochvalují. Tomáš pilně pokračuje se stavbou experimentální solární trouby, ve které by se v nejbližší době mohl upéci první chleba možná v celém Zanskaru. Je zadělán první kvas a už se všichni těšíme na křupavou Šumavu. V kolektivu vládne pohoda, ponorka se občas objeví, ale nic, co by nám vzalo dobrou náladu.

Po odjezdu Gábi a Tenama do Padumu jsme byli několik dní v menším počtu, ale jen do čtvrtečního (12. 7.) příjezdu dalších dobrovolníků. Z Lehu přes Padum dorazila skupina vedená Honzou Benčem - Lenka, Markéta, Zuzka, Petr a Honza. Bez větších problémů si poradili s cestou i nákupem chybějícího nářadí a potravin. Z druhé strany od Manali vesele přiběhli do vesnice další dva pomocníci (Tomáš s přítelkyní Isabellou a Ondra, co kupoval pojistky). Všichni nadšení a zdraví. Dana vše foto dokumentuje za pomoci stativu a předlouhých expozic. Po výborné večeři, o kterou se postaral místo Evy tentokrát stavbyvedoucí Jindra, nám ještě zazpívala studentka z Jammu - místní rodačka Dolma.

Spolu s námi Čechy je stále ještě v teamu dobrovolníků Sergej z Ruska, Martin ze Švýcarska, Antony z Francie a nyní ještě Španělka Isabella a samozřejmě Tenam.

Zpět k článkům.