ÄŒas skliznÄ›

Na polích jsou teď takřka všichni lidé z vesnice, takže veškerá výpomoc na stavbě je teď na čas zastavena. Pracují tedy aktuálně naši tři dělníci z Assamu – Raju, Prem a Dev a dokončují další terasu pod školou, kde plánujeme vysázet stromy. Také proběhly menší úpravy a doladění schodovitých teras ve svahu nad pozemkem naší budoucí školy, aby nedošlo k sesuvům během dešťů a tání sněhu.

Jakmile skončí sklizeň, dokončí se s pomocí vesničanů zazimování vyzděných základů a veškerého materiálu. Ještě je potřeba nahoru ke stavbě dopravit zbytek klád, které jsou po zimním obtížném transportu rozsety různě po vsi, jak je místní siláci statečně přitáhli. Také se připravuje transport vyrobených cihel, slámy a ostatních lokálních materiálů potřebných k izolaci.

Náš tým, jak už je zvykem, se neustále mění. Brontosauři Martin a Martin nás po pár dnech opustili již koncem srpna a odešli směrem na pas Shinku-La. Ve stejný den vyrazil i Jára s Karlem, ovšem směrem východním na Sarchu, vesnici uprostřed známé komunikace Leh-Manali Highway. V cestě jim stál pas vysoký 5700 m.n.m. a několik řek. Naopak do vesnice dorazily nové posily Zuzka a Zuzka spolu s truhlářskými mistry Martinem a Hynkem. Vrátila se také Dita, která se byla podívat po okolí na několik týdnů. Stejně učinil i Jindra, ten odešel na trek kolem šestitisícových vrcholů. Návrat plánuje na konec sklizně tak, aby se mohlo vše zazimovat a připravit na příští rok. Na samém začátku září odjíždí Karolína spolu s architektkou Šárkou. Ta se zastavila na týden cestou z Lehu, kde pracovala na rekonstrukci tradičních ladackých domů pod Tibetan Herritage Fund. Odchází i náš rekordman v délce pobytu Martin de Suiss. Ve vsi zůstávají ještě Bára, Jitka, Michal, Tennam a Honza. Gábina odjela na týden s vesničanem Spalgim opět do Padumu, kde se setkala s Lamou Chospel Zotpou. Ten nám výrazně vypomohl s administrativními věcmi a navíc se díky jeho doporučení naše škola stane součástí Himalayan Buddhist Cultural Association – sdružení několika škol se společným zájmem, zachování tradiční buddhistické kultury a její rozvoj. To znamená velkou prestiž a zajistí dostatečně uznávaný certifikát pro děti, které půjdou pokračovat do vyšších tříd. O registraci pod HBCA napíšeme více později. Teď už je Gábi zpět a kromě dobrých zpráv dovezla také kerosin, zeleninu a vajíčka. Stále ovšem nemáme plyn na vaření a tak je trápení s kerosinovým vařičem naší každodenní kratochvílí. Práce je stále dost, skoro jako na kostele. Dosychají vyrobené cihly a tak je potřeba je sem tam otočit a přeskládat. Po generální rekonstrukci už zase ve skleníku vesele roste zelenina, jahody se bohužel zatím nechytly. Michal vyrobil návod jak správně sázet a opečovávat rostlinky. Doufejme, že se ujme. Třeba alespoň u těch nejmenších zahrádkářů, pěstitelské práce se totiž na čas staly součástí našich školních osnov. V místnosti, kde bude v zimě probíhat výuka se dodělává nábytek. Pod vedením zkušeného truhláře Martina se vyrobily stolečky a poličky. Připravila se tabule, koberečky, nakoupily se knihy a sešity. Učební pomůcky, které nám poskytla česká pobočka Unicef také poslouží. Děkujeme. Podařilo se nám také umýt všechny děti v našem luxusním sprchovém koutě u řeky. Ne všechny byly nadšené, některé naopak chodily každý den a užívaly si příjemně teplé vody.

Výuka je nyní pod vedením učitelky Tenzin Kango. Ta k nám přišla z Darchi a zůstane do listopadu. Na zimu pak dorazí její sestra, Tenzin se opět vrátí na jaře a budou v Kargyaku vyučovat společně. Učí se každý den od 10:00 do 16:00 s přestávkou na oběd. Ve škole učí ještě Tennam, pomáhala také Karolína i obě Zuzky. Holky šikovný se také vyznamenaly v kuchyni.

Jirka Kudrna byl z Motola převezen do nemocnice v Ostravě, kde bude blíže svému rodišti a známým. Má prý veškerý komfort a v rehabilitaci dělá pokroky. Tak jen Jiříku: Všichni Tě zdravíme, držíme pěsti a jsme s Tebou, drž se!

Dne 22.8. byla rovnováha tří elementů: ohně, země a vody. Lama Gyalcen spolu s Tennamem uspořádali na Gompě vedle naší budoucí školy u této příležitosti obřad. Před východem slunce předčítali modlitby, pověsili jsme modlitební praporky Lungta a zapálili směs vonných koření Insens. Celá vesnice spolu s námi obešla třikrát Gompu než se všichni s ranním sluníčkem rozešli po svých starostech a povinnostech.

Ke zpříjemnění volných chvil jsme si postavili blízko naší kuchyně parádní volejbalové hřiště. První zanskarské hřiště ve výšce 4200 m.n.m.

Děkujeme za všechny pozdravy a vzkazy, jsme potěšeni. Čtěte nás a pište nám dál!

Julley,

Team SURYA

Zpět k článkům.