Poslednà řádky z vesnice
V poslednÃm týdnu jsme dokonÄili zazimovacà práce. VeÅ¡kerá „dungma“ (topolová kulatina) je složená na prostÅ™ednà terase stavby, „dalloo“ (vrbové vÄ›tve) jsou uschovány pod stÅ™echou v baráÄku u stavby, „pawo“ (cihly) jsou vyrovnány pÅ™ed baráÄkem a pÅ™ikryté. Krom toho jsme vykopali odvodňovacà kanálky, aby nám nic z toho nenavlhlo.
Assámci odeÅ¡li v dobrém, na cestu jsme jim nechali boty, spacák i karimatky, co mÄ›li půjÄené. PÅ™ece jen na Shingo La už chvÃli pÅ™ibýval snÃh a teploty se pohybovaly mezi -5 a 10 °C.
Norbu v poslednÃm týdnu nÄ›kolikrát pÅ™ebral a pak v roztržitosti urazil Å™adu lidÃ, proto je jeho dalšà spolupráce na projektu nejistá. NaÅ¡tÄ›stà se ve vhodné chvÃli podaÅ™ilo svolat radu vesnice a ustanovit pronájem za Norbuův dům pÅ™es zimu. Fungujà zde dvÄ› uÄebny a bydlenà pro uÄitele. Nájemnà podmÃnky jsou stanovené do konce dubna.
V souÄasné dobÄ› máme ve vesnici ÄtyÅ™i uÄitele. Blanka HerÄÃková, která stále jeÅ¡tÄ› zvažuje, do kdy zůstane, uÄà hlavnÄ› angliÄtinu, a to nejen dÄ›ti, ale i dospÄ›lé. Láma Stenzin Lodoe, kterého jsme požádali, aby vyuÄoval bodhik a angliÄtinu, vykládá také buddhistickou vÃru a uÄà motlitby. Panà Dachen je zaměřená na hindÅ¡tinu a obecné vÄ›domosti dÄ›tà a sleÄna Rigzin Angmo má na starosti nejmenÅ¡Ã. Spolu s nomádkou Stenzin Kecho budou v průbÄ›hu zimy vyuÄovat také práci na ruÄnÃm stavu, pÅ™edevÅ¡Ãm pletenà koberců, šál a „gonche“ (tradiÄnà mÃstnà odÄ›v).
SklenÃk je pÅ™ipravený na zimu, pÅ™idali jsme jeÅ¡tÄ› jednu fólii a dennÄ› s dÄ›tmi opakovali, co a jak v průbÄ›hu roku pÅ™esnÄ› dÄ›lat. Jak zalévat a plÃt záhony a také jak správnÄ› vÄ›trat a udržovat sklenÃk.
Poslednà dny jsme mÄ›li dennÄ› mnoho jednánà s vesnicÃ. Dohodli jsme umÃstÄ›nà solárnÃch panelů pro uÄitele, kamna pro Å¡kolu, dopravu a zásobovánà uÄitelů, dopravu zbylých jedenácti klád z Icharu, zodpovÄ›dnosti za jednotlivé úkoly bÄ›hem zimy. Tinle má na starosti kontrolovat uskladnÄ›nà materiálu, Dorje zase zásobovánÃ.
Než jsme odjeli, udÄ›lali jsme jeÅ¡tÄ› jeden krásný dÄ›tský den. A když se u rýžového nákypu vyhodnocovaly body a za odmÄ›nu pak koukalo na dvd KrteÄkovy kalhoty, dÄ›ti už byly zralé do postýlek. Tedy vlastnÄ› na kobereÄky z yaÄà vlny.
LouÄenà bylo dlouhé a dojemné. Jelikož jsme se rozhodli vyrazit v dobÄ› snášenà trávy z hor, požádali jsme vesnickou radu dva dny pÅ™ed odjezdem, aÅ¥ nepořádajà velkou rozluÄku a s Tennamem a Mirkem jsme jen krátce obeÅ¡li vÅ¡echny rodiny ve vesnici. Bylo krásné procházet a prolézat každý jeden dům a osobnÄ› se louÄit s rodinami. V každé jsme se krátce ohřáli, popili různé nápoje (tsha Äha – slaný Äaj, sladký mléÄný, Äerný s cukrem, slané jaÄà mléko, sladké mléko, chang, rum i arak). (Doufám, že vám dÄ›lám chutÄ› – alespoň tÄ›m, co vÃ). V každé rodinÄ› posÃlali pozdravy domů tÄ›m, co v létÄ› pÅ™ijeli do vesnice pomoci. V každé rodinÄ› se ptali na Jirku a jeho zdravà a posÃlajà tisÃce modliteb. Tinle zdravà pÅ™edevÅ¡Ãm cihlového mistra a vÄ›rného druha Karla. Nakonec jsme se dlouze louÄili se Stezin Chotdon, známou pod jménem Amálka, a jejÃm druhem Dorjem. Dostali jsme super pálivé Å¡ha-momo (masové-knedlÃÄky) a rum. Amálka pak jmenovala celý seznam dobrovolnÃků, nÄ›které dokonce i tÅ™ikrát. Dostali jsme také na cestu tsampu (phe), nÄ›kde jogurt, jinde máslo nebo sýr. ÄŒasto také „obÅ™adnÓ šálu (khatak), která se dává jako požehnánà na pÅ™ivÃtánÃ, pÅ™i louÄenà a jiných důležitých událostech.
Ráno na nás Äekal Tinle pÅ™ipravený se ÄtyÅ™mi koňmi, dvÄ›ma jezdeckými a dvÄ›ma na batohy. Vyrazili jsme v 7:30 a zamÃÅ™ili pÅ™Ãmo na sedlo Surichen La. VÄ›tÅ¡inu Äasu jsme jeli s Tennamem na konÃch, maratónec Mirek a Tinle byli i tak rychlejÅ¡Ã. PoÄasà se zaÄalo rychle kazit, chytlo nás pár snÄ›hových vánic a od desÃti hodin jsme Å¡li jen po snÄ›hu a těžko hledali cestu. NaÅ¡tÄ›stà konÄ› tuÅ¡ili a Tinle vÄ›dÄ›l perfektnÄ›. K sedlu Surichen La (5760m n.m.) jsme seÅ¡li po hÅ™ebenu z jakési okliky, abychom neÅ¡li hlubokým snÄ›hem a Å¡otolinou. Do Chumik Marpo (Rudá Voda) jsme seÅ¡li kolem 15:30 a mÄ›li krásné jasné poÄasÃ, snÃh zaÄal pomalu tát a my vyrazili o kemp dále do Lingty. Tam jsme dorazili kolem osmé, ale už v úplné tmÄ›. Za mizivého svÄ›tla vybitých a zmrzlých Äelovek jsme odstrojili konÄ›, uvaÅ™ili guláš s magi nudlemi a postavili stany. O pár minut pozdÄ›ji jsme už vÅ¡ichni spali.
Ráno nás vzbudilo bubnovánà ledových vloÄek sněžné bouÅ™e na stan a venku bylo pÅ™es 15 cm snÄ›hu. VÅ¡e bylo dokonale pÅ™ikryté a ztrácelo se v bÃlé tmÄ› husté mlhy. Hledánà konà se trochu protáhlo, aÄ byli nedaleko. Vyrazili jsme po silném Äaji a pomalu tápali v bÃlé noci. VichÅ™ice se utiÅ¡ila kolem poledne a krajina se odkrývala do své plné krásy. Velehory kolem se pÅ™edvádÄ›ly v plné kráse a Tinle vyprávÄ›l staré pÅ™ÃbÄ›hy o historii Lingty Lung (údolà Lingty). O králi a jeho dobrých skutcÃch, zákeÅ™né královnÄ› a tisÃci ovcÃch, co byly zabity spolu s králem v jeden den.
Odpoledne zaÄaly modlitebnà zdi „mani“ pÅ™ibývat a kolem druhé jsme dorazili do Sarchu. JeÅ¡tÄ› jedno louÄenà s Tinlem, rychlá omeletka a pak už nasedáme do náklaÄáku mistra Manu. PoÄasà se rychle pokazilo a na Baralacha La byla taková námraza, že se cesta do Keylongu protáhla o noÄnà zastávku v Darcha. Druhý den jsme se po osmi hodinách drncánà koneÄnÄ› naložili do horkých láznà ve Vashistu.
Tennam a Honza z Manali