KoneÄnÄ› v Kargyaku
V úterý 8. 7. jsme se shodli s dalÅ¡Ãmi Äleny výpravy (Eva, Petra, Tereza a Bára), kteřà zůstavajà v Manali zaÅ™izovat dalšà potÅ™ebné vÄ›ci, že naÅ¡e skupinka – já, Petr, Jindra a jestÄ› jeden Petr, vyrazÃme napÅ™ed do Kargyaku. JeÅ¡tÄ› pár nákupů, abychom nepÅ™ijeli s prázdnou a ráno vyrážÃme smÄ›r Darcha a pak do hor. Pytel s nákupem vážà cca 25 kg – cibule, zelÃ, Äesnek, zázvor, citróny, brambory a nÄ›co na způsob našà ředkve. Na druhý den ráno by nám mÄ›l jet autobus v 9 hod pÅ™Ãmo z Manali do Darchi. No ale jak to tak v Indii zvykem, samozÅ™ejmÄ› vÅ¡e je nakonec úplnÄ› jinak. Nejedeme autobusem, ale džÃpem a nejedeme až do Darchi, nýbrž pÅ™estupujeme v Keylongu na autobus. Jak džÃp, tak autobus jsou hroznÄ› plný, ale to je obvyklé, takže se pÄ›knÄ› uskromnÃme a pustÃme na půlku naÅ¡eho sedadla dalÅ¡Ãho mÃstňáka.
V Darche se domlouváme s jednÃm koňákem na cenÄ› za konÃka, ten nám pÅ™eveze batohy a jÃdlo. Cena je pro nás v pohodÄ›, 250 Rs za konÃka na den a cesta zabere 4 až 5 dnÃ. Tenzin, tak se koňák jmenuje, mi je trochu podezdÅ™elý, má takový Äertovský kukuÄ, ale nakonec se dohodneme a druhý den strávÃme celý den odpoÄinkem ve stanovém táboÅ™e Palamo, zatÃmco Tenzin pÅ™ipravuje konÄ› na cestu. Je tu pohoda. UprostÅ™ed hor, hned vedle potůÄku a vÅ¡ude je slyÅ¡et pÅ™Ãjemné cinkánà zvonků, které majà konÃci na krku.
Ráno nás Äeká prvnà den výpravy do Kargyaku. VyrážÃme v 8 hod a cesta trvá zhruba 10 hodin s pÅ™evýšenÃm pÅ™es 800 metrů. V půlce cesty už vyhlÞÃm náš tábor a zaÄÃná mÄ› straÅ¡nÄ› bolet hlava. Když jsme dorazili do base campu, byli jsme pÄ›knÄ› orvanà a domluvili jsme se na dni odpoÄinku. NicménÄ› náš koňák o tom nechtÄ›l nic slyÅ¡et a za chvÃli chtÄ›l pÅ™Ãplatek 1500 Rs za den volna. Nakonec jsme mu dali 1000 Rs, abychom mÄ›li klid. V nedÄ›li nás Äekal výstup na nejvyššà pass – Sinku La (5090 m). Bylo to opravdu nádherné mÃsto – barevné hory, ledovcová jezÃrka a celkovou atmosféru dokreslovaly modlitebnà vlajeÄky. Potom nás už Äekal sestup do dalÅ¡Ãho tábora, kde jsme si mÄ›li odpoÄinout a druhý den pÅ™ijÃt na vesniÄky Kargyak.
Když jsme dorazili do Kargiaku bylo pondÄ›là asi 2 hodiny odpoledne. Kargyak je malebná vesniÄka ležÃcà ve výšce 4 200 m. Je tady pár malých cihlových baráÄků vÄ›tÅ¡inou bÃlé barvy, pár polÃÄek a asi 200 lidÃ. V tomto obdobà jsou zde samé ženy. Po naÅ¡em pÅ™Ãjezdu jsme naÅ¡li Honzu a hlavnà budovu, jejÞ souÄástà je velmi důležitá mÃstnost - kuchynÄ›. Vařà se tu obzvášť vydaÅ™enÄ›. Honza nás provedl po stavbÄ›. Ze Å¡koly je hotova kamenná zeÄ ve výšce cca 2 metry a základy z trámů. Za chvÃli pÅ™ijdou na Å™adu cihly a dÅ™evÄ›ná konstrukce se sklem. VeÅ¡kerý materiál na stavbu je nutné dovézt na konÃch, což je nÄ›kdy problematické. NapÅ™Ãklad dÅ™evÄ›ná konstrukce na sklo putuje až z DillÃ. Celá stavba vypadá pÄ›knÄ› bytelnÄ›. Už se těšÃm, jak bude vypadat zhruba za mÄ›sÃc naÅ¡eho pobytu. Honza nám také ukázal luxusnà sprchu a mÃsto, kde budeme bydlet – trochu uklidit a můžeme se nastÄ›hovat. Prvnà dojmy jsou velmi pozitivnÃ.
Dalšà den nás Äeká práce. Dostali jsme se do skupinky na výrobu cihel. Petr vyrábÃ, já zabruÅ¡uji. Dále s námi pracujà – Lenka, Å tÄ›pán, Jirka a dalšà 2 Nepálci, ti jsou ve výrobÄ› cihel opravdu zdatnÃ. PotÅ™ebujeme vyrobit jeÅ¡tÄ› tisÃc cihel, dennÄ› se jich v průmÄ›ru vyrobà 50 ks. Z pracovnÃho vytÞenà nás zachraňuje obÄ›d. Jak už jsem psala, výbornÄ› se tu vaÅ™Ã, což pro mÄ› bylo pÅ™ekvapenÃ. Ve Ätvrtek ÄesneÄka, v pátek zeleninová polévka s výborných chlebem, taky probÄ›hly palaÄinky a koláÄe. Jana v kuchyni se umà otáÄet.
Práce na cihlách je nároÄná, takže jsem celá šťastná, když můžu jÃt v pátek pomáhat mÃsto Sofie s nejmenÅ¡Ãmi dÄ›tmi. Sofii nenà dobÅ™e, bolà ji v krku. Petr taky onemocnÄ›l, má angÃnu, ale každým dnem se lepÅ¡Ã. Když jsem pÅ™iÅ¡la ke Å¡kole, dÄ›ti zrovna zpÃvaly indickou hymnu. Odvedla jsem si 5 nejmenÅ¡Ãch s tÃm, že za hodinku mi s nimi pomůže Sharaf, který má dÄ›ti na starosti spoleÄnÄ› se SofiÃ. DvÄ› dÄ›ti se mÄ› držely za ruce a dalšà tÅ™i jsem vidÄ›la utÃkat nÄ›kam do neznáma. Hned v prvnà minutÄ› mi dÄ›ti vzaly proutek, kterým jsem si mÄ›la udržet respekt. BÄ›hem dne si ze mne udÄ›laly nÄ›kolikrát věšák, konÄ›, basketbalový koÅ¡, podložku a taky utÃrátko na nos. Z pÄ›ti dÄ›tà se v průbÄ›hu dopoledne gang rozrostl na jedenáct. Ale to už tam byl i Saraf a dÄ›ti krotil spolu se mnou. Nejlépe házenÃm do vzduchu a Å™vanÃm jako tygr. Odpoledne jsme dÄ›tem pouÅ¡tÄ›li na poÄÃtaÄi anglické pÃsniÄky. NÄ›které z nich, hlavnÄ› malý Tashi se velmi dobÅ™e chytajÃ. Ale nejvÄ›tšà radost mi udÄ›lalo, když probÄ›hla hygiena v potůÄku. Jsou opravdu moc Å¡ikovnÃ. MÃstnà družinář Chodar tady již skonÄil, ale dÄ›ti nauÄil dobrým kouskům.
Na rozdÃl od dÄ›tà nejmenÅ¡Ãch, které majà relativnÄ› volný režim, ty staršà se musà uÄit mnohem vÃce. V souÄasné chvÃli doÅ¡lo k zintenzivnÄ›nà výuky ZmÄ›ny se dotkly zejména prvnà tÅ™Ãdy. Rozhodli jsem se tak proto, že Äást dÄ›tà už je starÅ¡Ãch (13, 14 let), a proto musà dohnat co se dá. TeÄ je k tomu také ideálnà pÅ™Ãležitost, protože je tu dostatek dobrovolnÃků schopných a také ochotných uÄit. NejvÃc dÄ›tem pÅ™ibyla angliÄtina. Dopoledne je zaměřené hlavnÄ› na vysvÄ›tlenà nových jazykových jevů a odpoledne se vÄ›nujeme procviÄovánà a různým anglickým hrám. Také prvákům pÅ™ibylo Bhoti, Hindi a matika. Naopak se ubralo u pÅ™ÃrodnÃch vÄ›d, které v tuto chvÃli nejsou prioritou. Konceckonců, v zimÄ› bude na dohánÄ›nà pÅ™Ãrodopisu Äasu dost.
To, že jsme se pÄ›knÄ› poÄetnÄ› rozrostli, nám také umožnilo zlepÅ¡it výuku u nižšÃch roÄnÃků. Můžeme si teÄ dovolit luxus dvou uÄitelů v rámci hodiny, cÃmž se nám lépe dařà udržovat pozornost u mladÅ¡Ãch dÄ›tÃ.
Tak to je pro dneÅ¡ek vÅ¡e. PosÃláme moc pozdravů do ÄŒech a maminkám mám vyÅ™Ãdit, že jsou vÅ¡ichni vpořádku.
Autor: Iveta