Neděle tady není dnem odpočinku...

Je sobota, sluníčko krásně svítí, vítr fouká jak o závod, je příjemný den, ostatně jako většina dnů tady. Až na příležitostné zakřičení zanskarských žen čí dětí je v Kargyaku klid. Čas ve vesnici utíká rychle. Už jsme tu zas o týden déle. Dnes vyrazilo několik dobrovolníků na výlet. S dovolenou zde to není vůbec jednoduché. Stavba školy musí být v termínu dokončena, a tak většině nově příchozích rychle došlo, že neděle tady není dnem odpočinku. Zaslouženého volna se dostalo Miladě a Adamovi, kteří vyrazili na třídenní výlet do Pukhtalu, což je budhistický skalní klášter. Jana, Sophie a Markét mají také volno a vyrazily do doksy, do místa, kde jsou přechodně ustájeni jaci. Mají důležitý úkol přivést ovci kvůli masu.

Většina dnů začíná pro dobrovolníky stejně. Ráno je společná snídaně, po ránu nefouká a slunce příjemně svítí. Kolem deváté hodiny se rozejdeme do práce. Jedna skupinka na cihly, další na stavbu, potom do školy a samozřejmně také do kuchyně. Tento týden přibylo dalších šest lidiček: Eva, Barča, Petra a Terezka, které přivezly potřebné potraviny a také materiál na stavbu. O den později přijeli Petr s Míšou. Trek se jim líbil natolik, že si ho prodloužili o dva dny. Už je tady přes 20 lidí, takže to holky v kuchyni nemají lehké. Také se tenčí zásoby, takže nastává úsporný režim.

V sekci cihel přibili na chvilku noví pomocníci, což je fajn, protože cihel je stále hodně a je třeba je všechny oškrábat a skládat do pyramid. Minulý týden jsme vymysleli systém rotace, takže se všichni průběžně střídali jak ve výrobě, tak ve škrábání a obrušování cihel a stavění pyramid na jejich dosychání. Konečně jsem si pár cihel vyrobila, je to skoro jako příprava těsta na cukroví, které potom dáte do formy a je z něho cihlička. Ale je zapotřebí hodně těsta a tak jsem ráda, když jdu dělat zase jinou práci. Tento týden se cihly vozí na jacích na stavbu, která je vzdálena asi 1500m v prudkém kopci. Konstrukce školy se dává do pohybu, přibyly trámy a stavba dostává podobu budovy. Už jsou vyrobeny také nádherně vyřezávané dřevěné rámy oken a dveří. Petr má za úkol trámy zabrousit a Sharaf je natírá barvou zaschlé krve.

Ve středu jsme se rozhloučili se třemi přáteli: Martinem se Švýcarska a budhistou Jindrou s Petrem.

Zpět k článkům.