Oslavy konce zimy (a vůbec všeho možného)
Inu, ubÄ›hl dalšà týden. On se tedy spÃÅ¡e pÅ™es nás ÄangovÄ› pÅ™ekulil. Zkrátka, probÃhaly oslavy konce zimy a poÄÃnajÃcà zemÄ›dÄ›lské lopoty, což jednoduÅ¡e chápejte jako Äangovo-arakovou smršť a pÄ›vecko-taneÄnà taÅ¡kaÅ™ici, která dle mých obav jen tak neskonÄÃ. Dokonce vesniÄany podezÅ™Ãvám, že se jim může v alkoholovém oparu pÅ™ihodit, že se tÅ™eba i krapet pozapomenou a zasejou Nic, a tak by jejich polÃÄka mohla zůstat smutnÄ› ladem. To se jim snad nepÅ™ihodÃ, ale pravdou je, že poctivÄ› slavà od rána do rána již pÅ™es týden. DÄ›ti mÄ›ly tento týden pouze dopolednà výuku, aby se také mohly zábavy úÄastnit, což velice ocenily, ponÄ›vadž týden to byl nároÄný pro vÅ¡echny.
VeÅ¡kerá sláva zaÄala jednoho veÄera v mÃstnÃm “kulturákuâ€, kde se shromáždila celá vesnice. VesniÄané a vesniÄanky zabÃrali pÅ™ÃsnÄ› oddÄ›lené Äásti mÃstnosti a mezi nimi se usadily neposedné dÄ›ti. Tak jsem se bez varovánà dostala do spárů mÃstnÃch žen, jejichž vyzvÃdavé hlasy znÄ›jà doteÄ v mých nebohých uÅ¡Ãch.
Po pár uvÃtacÃch kalÃÅ¡cÃch mÃstnÃho moku pÅ™iÅ¡el na Å™adu zahajovacà tanec celé akce. Tento tradiÄnà zanskarský  taneÄek pÅ™edvádÄ›jà šálou vybranà otcové. ÄŒtyÅ™i ošálenà vesniÄané vÄetnÄ› naÅ¡eho Lopsanga tak poskytli zábavnou podÃvanou v rytmu bubÃnků. Tanec bych popsala jako cosi mezi letem supa tÄ›snÄ› pÅ™ed útokem na koÅ™ist a hrou na sochy hýbejte se. Ale pÅ™edstavenà probÄ›hlo s veÅ¡kerou úctyhodnostà a noblesou mÃstu vlastnÃ. Poté se roztancovala mužská Äást osazenstva. Ženy byly na programu následujÃcà den. NeodpustÃm si podotknout, že když za bubÃnek usedl pan ÄŒajÅ¡opmen nebo panà Jangžorová, nenechalo to žádnou nožku v klidu. Druhý den mÃstnà páni osÃdlili jednu budovu s vÅ¡udypÅ™Ãtomným Äangem  a mÃstnà dámy se usadily v druhé budovÄ› s jeÅ¡tÄ› vÃce pÅ™Ãtomným Äangem a tuÅ¡Ãm, že tam vÅ¡ichni uvÃzli do teÄ. A kromÄ› popÃjivé veselice vztyÄili na poli dva terÄe za úÄelem soutěže v lukostÅ™elbÄ›. DoÅ¡lo k rozdÄ›lenà se na dvÄ› soutěžÃcà skupiny a hurá, stÅ™elba mohla zaÄÃt.
NejdÅ™Ãve závod uvedly mÃstnà taneÄnice opÄ›t tradiÄnÃm tancem v krásných, pestrobarevných gonÄech a nádherných, kameny vykládaných Äelenkách. Závod trval po dvÄ› odpoledne a celkovÄ› to byla velmi spoleÄenská a veselá taÅ¡kaÅ™ice. VÅ¡ichni zúÄastnÄ›nÃ, vÄetnÄ› mÄ›, se vystÅ™Ãleli do sytosti. ObÄas nÄ›kdo i trefil terÄ. Za takovou opovážlivost se tu ale platÃ. V pÅ™ÃpadÄ› zásahu putujà penÃze z kapsy opovážlivce do mÃstnà pokladny. Já se tedy nedala odradit tvrzenÃm, že stÅ™Ãlenà je jen chlapecká záležitost, a luk jsem hrdÄ› po nÄ›jakou dobu tÅ™Ãmala. TerÄ jsem obÄas vidÄ›la a jednou dokonce i zasáhla, jupÃ!
Dalšà den jsme se s Pepou a uÄiteli vydali do sousednà vesnice na podÃvanou. Pořádaly se tam závody na konÃch. ZmÄ›nu jsme vÅ¡ichni náležitÄ› uvÃtali. A protože byl kouzelný jarnà den plný slunÃÄka, SkiovÅ¡tà nás pÅ™ivÃtali Äangovým pohoÅ¡tÄ›nÃm venku pÅ™Ãmo pÅ™ed vyhrazenou trasou pro závodnÃky. Vychutnávali jsme si tak paprsky a vůbec přátelskou atmosféru do pozdnÃho odpoledne. SlunÃÄko totiž v této vesnici nemizà za kopec tak znatelnÄ› brzo jako v Kargyku. TÄ›snÄ› pÅ™ed západem slunce se jezdci na konÃch odebrali k prvnÃmu závodu. Náramná podÃvaná, kdy se siluety konà řÃtily ke kýženému cÃli. Za naÅ¡e kargyacké seskupenà soutěžil Tobjor a vedl si hrdinnÄ›. VÅ¡ichni soutěžÃcà pÅ™ežili bez úhony. Akorát pod Nimovým konÃkem se podlomila kopýtka a Nima se tak pÄ›knÄ› vyválel v blátÄ›.
Po skonÄenà soutěže jsme si mohli vybrat návÅ¡tÄ›vu dámského, pánského Äi dÃvÄÃho veÄÃrku. Abychom neurazili, navÅ¡tÃvili jsme pro jistotu snad vÅ¡echny veÄÃrky v celém Zanskaru.
Ráno ve slunci zalité vesnici Ski bylo tuze pÅ™Ãjemné a procházka zpátky do Kargyaku velice osvěžujÃcÃ. O to vÄ›tšà bylo pÅ™ekvapenà v podobÄ› mÃstnÃch dÃvek ÄekajÃcÃch na mÄ› již pÅ™ed vesnicà - nechtÄ›ly se nechat zahanbit dÄ›vÄaty z vedlejšà vesnice a rozhodly se nám nekompromisnÄ› pÅ™ipravit také oslavu. Jen s tÃm rozdÃlem, že tato sláva asi nikdy nezkonÄÃ.
Tak jsme se bez Å¡ance na únik proslavili do dalÅ¡Ãho týdne.
Pyru