Můj prvnà týden
Tento týden byl plný vzruchu. Po chladném pÅ™echodu Shinko La s teplotami okolo -15C mÄ› velmi potěšilo vÅ™elé pÅ™ivÃtánÃ, které mi pÅ™ipravili dÄ›ti v Kargyaku.
Jejich entuziasmus a energie jsou nakažlivé a jejich touha po pozornosti neutuchajÃcÃ.
Prvnà dny ve Å¡kole byly celkem nároÄné, neboÅ¥ bylo potÅ™eba pÅ™etÅ™Ãdit materiály a inventář pracà po dlouhé zimÄ›. Tahle „kancelářská práce“ byla naÅ¡tÄ›stà pÅ™eruÅ¡ována návÅ¡tÄ›vami vesniÄanů, kteřà si chtÄ›li prohlédnout Å¡kolu, takže nám nezbylo než dennÄ› pÅ™ipravit pÅ™ibližnÄ› 40 šálků Äaje.
Krom dennà rutiny a vÃtánà hostů byly vesniÄané zaneprázdnÄ›ni pÅ™Ãpravami na uvÃtánà důležité osobnosti Rinpoche Docchuna z řádu Dukpa. VesniÄané strávily celý týden natÃránÃm gompy a chortenů poblÞ vesnice, stejnÄ› jako úklidem pÅ™Ãstupové cesty do vesnice. ZpoÄátku pÅ™icházely zprávy, že Rinpoche pÅ™icházà s karavanou 200 lidà a 100 konà z Darchy, ale poÄty se bÄ›hem týdne neustále zvyÅ¡ovaly a postupnÄ› vzrostly na 650 lidà a 350 konÃ. Nakonec jsme v pondÄ›là 1.Äervna spatÅ™ili téměř 500 mnichů, jeptiÅ¡ek a zahraniÄnÃch turistů, kteřà Rinpoche následovali; zástup lidà se táhl na kilometry daleko. VÅ¡ichni vesniÄané z okolà oÄekávali pÅ™Ãchod Rinpoche u vstupu do Kargyaku obleÄeni do svých tradiÄnÃch odÄ›vů a vyjÃmkou nebyli ani studenti SluneÄnà školy. Vzhledem k velkému množstvà snÄ›hu na Shinko La se celý průvod znaÄnÄ› opzdil a tak jsme na nÄ›j Äekali vÃc jak 7 hodin...téměř celý den. V Äele průvodu byli yaci, kteřà proÅ¡lapávali cestu snÄ›hem a jeden z nich to dokonce zaplatil životem, ale ani to nebylo dost. VÅ¡echny konÄ› se dÃky snÄ›hovým podmÃnkám museli vydat zpátky do Darchy a nechat veÅ¡keré zásoby jÃdla v Zanskar Sumdo na druhé stranÄ› sedla. K dosaženà nákladu karavany se museli vesniÄané vypravit pěšky a náklad pÅ™epravit za pomocà konà z našà Äásti údolà ležÃcà za sedlem Shinko La.
Lopsang, náš Å¡kolnÃk, bÄ›hem pÅ™Ãprav na pÅ™Ãjezd Rinpoche nejenže uklidil celou Å¡kolu, ale dokonce nakreslil i kresby na podlahu. Rinpoche, ale bohužel nemÄ›l Äas Å¡kolu navÅ¡tÃvit, ale alespoň se za úspÄ›ch Å¡koly v jednom z vesnických chortenů pomodlil.
NásledujÃcà den probÄ›hly modlitebnà slavnosti v kempu vedlejšà vesnice Skee a k nim se, za zvuku bubnů, opÄ›t pÅ™ipojili vÅ¡ichni obyvatelé okolnÃch vesnic.
Motlitby byly přerušeny jen zvukem dvou helikoptér se zásobami, které se snesly mezi posvátné mani walls a velké kamené bloky.
Pokud vám snad ležà v hlavÄ› co se stalo s mrtvým yakem...maso mÄ›lo být rozdÄ›leno mezi vesniÄany, kteřà Rinpochemu pomáhali a tak jsme veÄer mohli pozorovat jak si porcujà maso Å¡výcarskými nožÃky, tÅ™ÃÅ¡tà kosti kameny a vÅ¡e si pÅ™esnÄ› rozdÄ›lujÃ.
Po odjezdu Rinpoche se život ve vesnici vracà do starých kolejà (alespoň do tÄ›ch obvyklých v Kargyaku) s jedinou vyjÃmkou a tou je odjezd Pepy. VÅ¡em nám tu bude chybÄ›t.