Vánoce v Ladace
Jak nám zaÄaly prázdniny, tak jsme se ponoÅ™ili na dva dny do oslav budhistického nového roku – Losaru. Pro tuto pÅ™Ãležitost dostali dÄ›ti prázdniny od 16.12. až do 27.12. To abychom si užili trochu klidu o VánocÃch. Losar vypadá pro nás asi tak, že nás mnoho rodin pozve k sobÄ› domů na oslavu Losaru. Ten trvá nÄ›kolik dnÃ, asi podle každé vesnice zvlášť. BÄ›hem této doby se rodiny navzájem navÅ¡tÄ›vujÃ, hostà a opÃjÃ. Je zvykem, že si rodina udÄ›lá z campy nÄ›kolik ibexů – kozorožců pro Å¡tÄ›stÃ. Také se dÄ›lajà na trám teÄky z campy a másla. Ty jsou tam pak už tak dlouho, než je saze nepÅ™ekryjÃ, nebo to celé neopadá. Také se provádà obÅ™ad pro Å¡tÄ›stà domu, kdy se v ohni obÄ›tuje jalovec, tady zvaný Å¡ukpa a možná jeÅ¡tÄ› dalšà obÄ›tiny. Jinak se vÄ›tÅ¡inou sedà nebo tanÄÃ, to spÃÅ¡e v pozdnÃch hodinách. Ženy pro vÅ¡echny vaÅ™Ã, rozlévajà chang v množstvà vÄ›tÅ¡Ãm než malém a povÃdá se, dÄ›ti si hrajÃ, dÄ›lajà se drobné ruÄnà práce, jako Å¡ità kalhot, pÅ™edenà ovÄà vlny, dÄ›lánà provazů z jaÄà vlny a tak dál. S postupem Äasu je vÃc a vÃc lidà spoleÄensky unaveno, pouÅ¡tà se reprodukovaná ladacká hudba a kdo je již neschopen pità nebo sezenÃ, jednoduÅ¡e si lehne, ostatnà jej pÅ™ikryjà dekou a může chrupkat do sytosti. Také se může stát, že domácnost navÅ¡tÃvà dÄ›ti s maskami. ZatanÄÃ, zazpÃvajà a dostanou „koledu“. Tou jsou vÄ›tÅ¡inou penÃze. Zábava konÄà až dlouho po půlnoci a to se opakuje v různých rodinách každý den. Je to celkem nápor na žaludek a pokud se neubránÃte araku, tak jistÄ› i na játra. My jsme tak prožili tÅ™i veÄery. Dva v Kargyaku a jeden ve Skyingu. Tam jsme Å¡li zaprvé proto, že jsme byli pozváni a za druhé proto, že jsme se chtÄ›li podÃvat do nejbližšÃho kláštera Phuktal. Byla to asi poslednà šance, jak se tam dostat, protože poÄasà může vymyslet cokoliv. Takže po Losaru ve Skyingu jsme ráno v devÄ›t vyrazili po Kargyak chu – Å™ece smÄ›rem Purne. PoÄasà bylo fajn a i cesta byla vÄ›tÅ¡inou dobÅ™e proÅ¡lápnutá. Jen u Kuru jsme trochu ztratili správnou stopu, ale náhoda tomu chtÄ›la a setkali jsme se s naÅ¡Ãm známým, který nám ukázal kudy. Odpoledne se v Å™ece zaÄalo valit vÃc vody než ráno a tak byl led pod vodou a my jsme museli zvolit okliku, která znamenala hluboký snÃh. I poÄasà se zaÄalo trochu kazit a tak jsme doÅ¡li do Purne už bez slunÃÄka. PÅ™espali jsme u mÃstnà rodiny a druhý den zkusili cestu po ledu do Phuktalu. Led byl ale taky pokrytý vodou, která teprve zaÄÃnala zamrzat. Tak jsme se chvÃli brodili po kotnÃky vodou a pak to otoÄili zpÄ›t. Ten den jsme zůstali v Purne. NaÅ¡tÄ›stà pro mÃstnÃ, protože jsme pÅ™i malé odpolednà procházce objevili zabitého kozorožce. MÃstnà jeho maso milujà a mohou si ho užÃt pouze v zimÄ›, kdy se venku maso nekazÃ. MÄ›li obrovskou radost a tak jsme ho dotáhli, a otec rodiny pak i na zádech donesl, až k domu. Tam provedli nÄ›jaký obÅ™ad a dali ho k ledu. Dalšà den jsme vyrazili opÄ›t do Phuktalu, nejprve po Å™ece, pak jsme se vyÅ¡krábali na letnà pěšinu, která byla ale kvůli malé výšce snÄ›hu dobÅ™e schůdná a nedávno i proÅ¡lapaná. Tak jsme zdárnÄ› doÅ¡là do kláštera, vysekaného a vystavÄ›ného ve skalnÃm útesu vysoko nad Å™ekou. Tam jsme strávili dvÄ› noci a Å¡li zpÄ›t do Kargyaku. Klášter, nebo spÃÅ¡ život v nÄ›m nás trochu pÅ™ekvapil. ÄŒekali jsme klid, ticho a samé meditace a modlitby. Vzhledem k tomu, že je v klášteÅ™e mnoho kluÄinů ve vÄ›ku od osmi let výše, klid tam rozhodnÄ› nenÃ. DÄ›lajà minimálnÄ› stejné lumpárny jako dÄ›ti v našà škole. Život v klášteÅ™e vypadá prostÄ› hodnÄ› podobnÄ›, jako ve vesnici. Alespoň bÄ›hem našà návÅ¡tÄ›vy. Scházejà se ale ke spoleÄné snÃdani a obÄ›du na krásné slunné terase, na které se pak i v zimÄ› dá krásnÄ› povalovat na slunÃÄku. KromÄ› kláštera jsou v okolà také obrovské jalovce, které jsou tu velice uctÃvané. V klášteÅ™e také Äasto topà jeho dÅ™evem. VlastnÄ› vůbec nepoužÃvajà jaÄà trus. MniÅ¡i Äasto chodà po vesnicÃch provádÄ›t různé obÅ™ady. VesniÄané zase Äasto chodà do kláštera se zásobami dÅ™eva a jÃdla. Když jsme Å¡li zpÄ›t, tak jsme doprovázely lámu ve stÅ™ednÃch letech, který Å¡el právÄ› do Table, vesnice kousek od Kargyaku, provádÄ›t obÅ™ad po skonÄenà Losaru. ZpáteÄnà cesta byla mnohem rychlejÅ¡Ã, protože se zlepÅ¡ilo poÄasà a chadar – zamrzlá Å™eka, byla v dobrém stavu. DoÅ¡li jsme tedy v Phuktalu až do Tangse, kde jsme pÅ™espali u rodiny Desal, našà studentky z 5. tÅ™Ãdy. NásledujÃcà den už jsme jen doÅ¡li do Kargyaku, i když to jeÅ¡tÄ› nÄ›jaký kousek byl a voda se opÄ›t pÅ™elila pÅ™es led. Byl právÄ› Å tÄ›drý den. Jirka udÄ›lal speciálnà VánoÄnà švestko-houbovou polévku. Ze suché vÄ›tve jsme mÄ›li stromeÄek, pod kterým se pro každého objevil dárek. ZazpÃvali jsme si koledy, které byly ve zpÄ›vnÃku a zatopili si v kamnech. MyslÃm, že jsme mÄ›li hezké Vánoce. Na Božà hod jsme se dÃvali na pohádky a veÄer jsme Å¡li na návÅ¡tÄ›vu k uÄitelům. Tam to sice na oslavu klidných Vánoc nevypadalo, ale i tak to bylo fajn. Slavenà je tu prostÄ› trochu jiné. Jeho hlavnÃm heslem je „don, don“ – což v pÅ™ÃpadÄ› changu a araku volnÄ› znamená „pij, pij“.