Cesta z Lehu do Kargyaku za méně než 80 dnà :)
Äást 1. Leh-Padum 13.1.2010 VyrážÃme brzy zrána. V jeepu se poprvé setkáváme se svými Äadarskými nosiÄo-průvodci Lobzangem a Jampellem z Icharu, Tashim Dawou z Pipchi (o nÄ›mž jsme se cestou dozvÄ›dÄ›li, že je ladackou pop-star) a azhang-le Tundupem (neboli strýÄkem Tundupem) ze Sani. Jeep nás má odvézt asi 2-3 hodiny za Leh. SedÃme vepÅ™edu a zamraženÄ› koukáme z otevÅ™ených okýnek (otevÅ™ená musà být, jinak by nám zamrzl výhled...). Cestou sledujeme mÃru zamrzlosti Indu i Zanskaru. Máme takový nezkuÅ¡enÄ› neblahý pocit, že jsou zamrzlé spÃÅ¡ sporadicky, a tak napÄ›tà vzrůstá. Z mrazivé letargie nás vytrhnou teprve plechové domeÄky stavitelů silnice do Padumu. V jednom z nich po chvilce rozmrzáme dÃky usrkávánà ÄÃnských nudlà (to je trochu stÅ™et, ale zde jsme jim opravdu vdÄ›Äni). Odtud jeÅ¡tÄ› pár kilometrů po pansku a pak už hurá na led. Prvnà ledové kroky jsou uklidňujÃcÃ, stejnÄ› jako testovacà tyÄka azhang-le Tundupa. Ta sloužà k naÅ¥ukávánà a následnému náslechu dutosti ledu. Dutost podobná zvuku bubÃnku je už dost na pomezÃ. Azhang-le na bubÃnek celkem záhy doplácà (ale zkuÅ¡enÄ› bez otálenà tahá nohu z vody ven), a tak se máme radÄ›ji vÃc na pozoru. SnažÃme se rozpoznávat desÃtky druhů praskánà ledu a obdivujeme nesÄetné množstvà ledových námraz: průhledno, vloÄkovo, krystalovo, bÃlo, modro, stÅ™apato, s bublinkami Äi bez nich. Dneska je to dobré. Led je pevný, jen jedno mÃsto musÃme pÅ™elézat a jedno prolézat. K veÄeÅ™i nám Tashi zpÃvá aleato-le (o přátelstvÃ) a azhang-le nám poprvé odhalà neodolatelnost tsampy. Äeká nás prvnà noc v jeskyni. 14.1. DneÅ¡ek je dlouhý. Ledujeme celých 10 hodin. JeskynÄ›, v nÞ jsme mÄ›li spát, je už plná, a tak musÃme o dvÄ› hodiny dál. PÅ™icházÃme k prvnÃmu mÃstu, kde led nenà pevný jako bubÃnek, a pÅ™ece se pÅ™es nÄ›j Å¡upajdÃ. Vypadá to ale, že s každým dalÅ¡Ãm ÄlovÄ›kem se led troÅ¡ku vÃc propadne. A zrovna tady musà být snad 20 lidà (kromÄ› nás vÅ¡ichni mÃstnÃ). No a tak zbabÄ›le Å¡upajdÃme mezi prvnÃmi. Vodu máme po kotnÃky. 15.1. BlÞÃme se k Nieraku. KousÃÄek pÅ™ed nÃm stojà po levé stranÄ› Å™eky posvátný jalovec, brána do oblasti Zanskar. Lobzang nám daroval každému po jalovcové vÄ›tviÄce, která nás má chránit a vést nás Å¡ÂastnÄ› Äadarem. Dostrane ji každý, kdo je na Äadaru poprvé. Je to jakýsi kÅ™est Äadaru. NaveÄer se doklouzáme až do kozÃho chlÃvku v Nieraku (luxus, který si po jeskynÃch nelze odepÅ™Ãt :) a Radim zaÄÃná se svými hodinami flétny. VÅ¡ichni to zkouÅ¡Ã, flétna piÅ¡tà a vÅ¡ichni spokojenÄ› nasloucháme zvuku ohnÄ›. 16.1. Poslednà úsek Äadaru, dle rozpisu 4hodinový. CÃlová stanice=Tsarakdo. Poprvé zouváme boty a podélnÄ› brodÃme (jdeme hned druzÃ, protože to chceme mÃt co nejrychleji za sebou), ale co se nestalo-Lobzang, který Å¡el prvnÃ, na nás asi po dvaceti metrech ve vodÄ› volá, že dál je to jeÅ¡tÄ› horšà a že je to neprůchodné. A tak se vracÃme. Brodili jsme úplnÄ› zbyteÄnÄ›!!! ZaÅ™Ãkáme se, že pÅ™ÃÅ¡tÄ› poÄkáme, abychom podobnou zaÄáteÄnickou zbrklost neopakovali. A tak se vracÃme do kozÃho chlÃvku (kozu na noc vyhnali do dÃry ve zdi pÅ™esnÄ› o velikosti kozy a dvou blech). 17.1. Pokus Ä.2 Nierak-Tsarakdo. Brodit už nemusÃme, zato pár metrů pÅ™ed Tsarakdem musÃme na feraty (na Äadaru o vzruÅ¡enà nouze opravdu nenÃ). Pod feratami na nás Äeká mniÅ¡ka, která nás rozjaÅ™ile odvádà do plechových domeÄků stavitelů silnic z druhé strany. Asi pÄ›t minut po naÅ¡em pÅ™echodu doÅ¡lo k odstÅ™elu Äásti skály (jak Å™Ãkám, na Äadaru se ÄlovÄ›k rozhodnÄ› nenudÃ...). Po teplém Äaji s mlékem nasedáme v celkem pozdnÃm odpoledni znovu do jeepu, který nás má odvézt 3-4 hodiny za Tsarakdo, do mÄ›steÄka Padum. Vesele s otevÅ™eným okýnkem, pomalu pÅ™imrzaje do sedaÄky, v 9 hodin veÄer dorážÃme do Padumu. Guesthousy jsou zavÅ™ené, máme prý zkusit nÄ›jaký homestay. SázÃme na azhang-le Tundupa a taky že jo, pár minut na to už koukáme na televizi, což je po týdnu v jeskynÃch jak ze sci-fi seriálu. Rodina se o nás stará královsky a za pohoÅ¡tÄ›nà nic nechce, což mÄ› dojÃmá. 18.1. V Padumu na nás majà Äekat dva vesniÄané z Kargyaku, Dawa a Samtem Namgyel. I pÅ™esto, že ani jeden z nás nevÃ, kde se ti druzà nacházejÃ, ani jak vypadajÃ, po hodince, dvou procházenà se po mÄ›stÄ› už jdeme bok po boku a domlouváme, že hned vyrazÃme. Do Kargyaku jsme doÅ¡li neznaje jméno jediného dÃtka. Proto bylo mým prvnÃm cÃlem v hodinÄ› angliÄtiny zjistit jména vÅ¡ech a pokud možno si je i zapamatovat. DÄ›ti dostaly následujÃcà úkol : od každého pÃsmena svého jména vymyslet slovo a na základÄ› tÄ›chto slov napsat pÅ™ÃbÄ›h, v nÄ›mž budou použita vÅ¡echna vymyÅ¡lená slova. Ráda bych se tu s vámi podÄ›lila o výsledek této aktivity vzeÅ¡lý zejména ze 4. a 5. tÅ™Ãdy (mladšà dÄ›ti mÄ›ly stejný úkol, jen nepsaly pÅ™ÃbÄ›hy, ale slova pouze kreslily nebo modelovaly). Druháci mÄ›li na stejné téma nakreslit obrázek a vÅ¡echny dÄ›ti do jednoho nakreslily klášter v Phuktalu, odkud do Kargyaku lamové pÅ™icházejÃ. A každý lama mÄ›l s sebou psa a kytku, pÅ™esnÄ›jÅ¡Ãho vysvÄ›tlenà jsem se ale nedoÄkala. Snad jsme vám i tak trochu pÅ™iblÞili, jak vypadá takový typický leden v Kargyaku. pro důsledné Ätenáře naÅ¡ich www, bych rád upozornil, že v anglické verzi naÅ¡ich stránek máme povÃdánà od dÄ›tà v originále (a pÅ™ekládáno nebude).