Blanka a Libor - na ceste
Do Lehu v nadmorske vysce 3500 m jsme prileteli den pred Silvestrem a hodinu po poledni. Husta mlha v Dili zpozdila nas let o pet hodin. Odmenou za cekani byl nadherny vyhled z letadla na zasnezene himalayske stity, v dalce s mohutnou hradbou osmitisicoveho Gasherbrum , za kterym se schovavala pyramida K2.
Sluncem zality Leh v udoli Indu i jeho okoli je prekvapive bez snehu, Zanskar je stale jeste proudici rekou. Letosni zima je zatim mimoradne tepla. Tento fakt nas prinutil zmenit plan. Do Padumu se snad zatim da dojet dzipem prez Kargil a odtud je to do Kargyaku uz jen dva dny cesty po zamrzle rece. Az pomine bolest hlavy a nevolnost z vysky, doplnime zasoby, pokusime se vybavit podvojnou linku k satelitnimu telefonu a pripojeni telefonu k internetu [zadost musi podepsat starosta, takze dalsi byrokracii musi v Lehu podstoupit devcata po navratu z Kargyaku] a vyrazime vzhuru do hor.

Aktuálně to tam řídí skauti!
Aktuálně se dějí velké změny v našem indickém státě.
21. září uběhne 10 let od otevření Sluneční školy v himalájském Kargyaku - jednom z posledních míst, kde ve výšce 4200 m přežívá původní tibetská kultura. Před otevřením školy umělo v malé vesnici s 200 obyvateli trochu číst zhruba 10 lidí a děti musely být za vzděláním posílány na internátní školy do vzdálených měst. Dnes má Sluneční škola své absolventy a díky projektu se podařilo zastavit vysidlovaní vesnice. 



