KoneÄnÄ› pÅ™iÅ¡lo jaro,
snÃh mizà ze strmých svahů a nad Kargyakem zpÃvajà ptáci. Zanedlouho to budou dva mÄ›sÃce, co jsme se vrátili z festivalu v budhistickém klášteru Phuktal. Slunce jsme tehdy po dlouhé dny marnÄ› vyhlÞeli, ale zato jsme trávili spoustu veÄerů s vesniÄany u roztopených kamen pÅ™i modlitbách, Ätenà posvátných textů a ochutnávánà mÃstnÃch specialit. Pozvánà pÅ™icházela každý den a chvÃlemi jsme si pÅ™ipadali, že tu snad ani nejsme cizÃ, ale jakobychom s mÃstnÃm životem splynuli.
Å kolu jsme vÅ¡ak zimnÃm spánkem
usnout nenechali, děti se do nà každé ráno nezadržitelně hrnuly snad i
z jiných důvodů, než že tu máme relativně teplo. To jsme si ale důkladně
ověřili na přelomu února a března, kdy se konaly velké testy ze všech předmětů.
Vše nakonec dopadlo úspěšně, i když někteřà žáci prošli jen s odřenýma
uÅ¡ima. Jako odmÄ›nu za úspÄ›ch u testů dÄ›ti Äekala velká oslava s navlékánÃm
korálků (dárek od Äeské sponzorky), hrami, smaženÃm lÃvanců, oblÃbeným filmem a
pÅ™espánÃm ve Å¡kole. Takové party jsou tu znaÄnÄ› oblÃbené a dÄ›ti si je dopřávajÃ
i samy u sebe doma. NejdÅ™Ãve vÅ¡ak aby bylo nÄ›co k snÄ›dku, obcházejà dům od
domu a koledujÃ: „šakutu makutu“. Z toho co vykoledujà vytvořà veÄer
hostinu a spoleÄnÄ› si užÃvajÃ. VÅ¡echny zimnà slavnosti, modlitby a radosti vyvrcholily
na zaÄátku dubna Archery festivalem. VesniÄané pÅ™ipravili obrovské množstvÃ
Äangu (alkoholického nápoje ze zkvaÅ¡eného jeÄmene), spoleÄnÄ› se nad nÃm nÄ›kolik
dnà radovali a pÅ™itom vÅ¡ichni zpÃvali, hráli na bubny, tanÄili a muži
k tomu jeÅ¡tÄ› soutěžili ve stÅ™Ãlenà z luku. Ve vedlejšà vesnici
pÅ™idali i závody na konÃch. VÅ¡ichni vÃtajà dlouho oÄekávané jaro.