Konečně přišlo jaro,

sníh mizí ze strmých svahů a nad Kargyakem zpívají ptáci. Zanedlouho to budou dva měsíce, co jsme se vrátili z festivalu v budhistickém klášteru Phuktal. Slunce jsme tehdy po dlouhé dny marně vyhlíželi, ale zato jsme trávili spoustu večerů s vesničany u roztopených kamen při modlitbách, čtení posvátných textů a ochutnávání místních specialit. Pozvání přicházela každý den a chvílemi jsme si připadali, že tu snad ani nejsme cizí, ale jakobychom s místním životem splynuli.

 Å kolu jsme vÅ¡ak zimním spánkem usnout nenechali, dÄ›ti se do ní každé ráno nezadržitelnÄ› hrnuly snad i z jiných důvodů, než že tu máme relativnÄ› teplo. To jsme si ale důkladnÄ› ověřili na pÅ™elomu února a bÅ™ezna, kdy se konaly velké testy ze vÅ¡ech pÅ™edmÄ›tů. VÅ¡e nakonec dopadlo úspěšnÄ›, i když nÄ›kteří žáci proÅ¡li jen s odÅ™enýma uÅ¡ima. Jako odmÄ›nu za úspÄ›ch u testů dÄ›ti čekala velká oslava s navlékáním korálků (dárek od české sponzorky), hrami, smažením lívanců, oblíbeným filmem a pÅ™espáním ve Å¡kole. Takové party jsou tu značnÄ› oblíbené a dÄ›ti si je dopřávají i samy u sebe doma. Nejdříve vÅ¡ak aby bylo nÄ›co k snÄ›dku, obcházejí dům od domu a koledují: „šakutu makutu“. Z toho co vykoledují vytvoří večer hostinu a společnÄ› si užívají. VÅ¡echny zimní slavnosti, modlitby a radosti vyvrcholily na začátku dubna Archery festivalem. Vesničané pÅ™ipravili obrovské množství čangu (alkoholického nápoje ze zkvaÅ¡eného ječmene), společnÄ› se nad ním nÄ›kolik dní radovali a pÅ™itom vÅ¡ichni zpívali, hráli na bubny, tančili a muži k tomu jeÅ¡tÄ› soutěžili ve střílení z luku. Ve vedlejší vesnici pÅ™idali i závody na koních. VÅ¡ichni vítají dlouho očekávané jaro.

Zpět k článkům.