Eva & Prokop, noví velvyslanci do Kargyaku
NEŽ JSME ODLETĚLI...
Je pátek večer. V pokoji máme poházené všechny věci, co je potřeba sbalit. Ale my musíme zase na pivo rozloučit se s kamarády, jak to děláme poslední týden. Eva je z toho nervózní, a to ještě neví, že letět do Srinagaru, kam máme už týden koupenou letenku, není úplně dobrý nápad kvůli současné bezpečnostní situaci.
To probíráme cestou do hospody. Ještě než si objednám pivo, jsme za jedno, že dvě propadnuté letenky nás nezabijí, a kupujeme letenky do Lehu. V sobotu nás čeká nejhorší část předodletových příprav. Musíme sbalit všechno to, co je rozházené po zemi. Tak moc se nám do toho nechce, že se další 3 hodiny dokážeme zabavit jinak. Nakonec se nás to podaří. Odpoledne dokoupíme už jen jelení lůj, dezinfekční mýdlo a tabák. Večer zalijeme kytky, zaplatíme účty a jdeme spát. Následující den odlétáme v 7:10 směr New Delhi.

Aktuálně to tam řídí skauti!
Aktuálně se dějí velké změny v našem indickém státě.
21. září uběhne 10 let od otevření Sluneční školy v himalájském Kargyaku - jednom z posledních míst, kde ve výšce 4200 m přežívá původní tibetská kultura. Před otevřením školy umělo v malé vesnici s 200 obyvateli trochu číst zhruba 10 lidí a děti musely být za vzděláním posílány na internátní školy do vzdálených měst. Dnes má Sluneční škola své absolventy a díky projektu se podařilo zastavit vysidlovaní vesnice. 



